Přeskočit na hlavní obsah

Z ANTIKVARIÁTU: Obsluhoval jsem anglického krále

Dnešním článkem bych vám ráda představila novou (snad) sérii článků. Čas od času chodím do antikvariátu. Konkrétně mám jeden oblíbený v Olomouci a jeden v Ostravě. Kupuji si především nějakou tu klasiku, kterou musím číst do školy. A tak mě napadlo, že bych z toho mohla těžit, a vymyslela jsem sérii Z ANTIKVARIÁTU.

O co půjde? Nerada bych používala slovo recenze, protože ty mi skutečně psát nejdou. Každopádně bych ale ráda pokračovala ve svých „názorovkách“ na některé knihy, přičemž by článek kromě děje a mého názoru obsahoval i nějaké ty informace o tom, v jakém stavu se ke mně kniha dostala.

Snad mou myšlenku pochopíte z dnešního článku.



Bohumil Hrabal je jedním z nejznámějších spisovatelů minulého století. Jeho díla byla překládána do několika cizích jazyků a mnoho z nich se dočkalo i filmové adaptace. Jednou z jeho nejznámějších knih je román Obsluhoval jsem anglického krále, který poprvé vyšel v roce 1971.

Román vypráví o životě Jana Dítěte, který začíná jako prodejce párků. Později se z něj stává číšník. Pracuje v několika hotelích, až se dostává do hotelu Paříž, kde se setkává s mužem, jenž se mu stane vzorem a jenž „obsluhoval anglického krále“. Po nějaké době se Janovi poštěstí a bude moci obsluhovat habešského císaře. Potkává nacistku Lízu, do které se zamiluje. Tím se stává trnem v oknu snad celému Československu.


Kniha obsahuje několik úsměvných pasáží, avšak i mnoho takových, u kterých jsem knihu zavřela a ještě několik minut se vzpamatovávala. Hrabal nemá problém popisovat i ty nemilé a dosti násilné scény do nejmenšího detailu. A to bylo chvíli na můj žaludek až příliš.

Jedna z věcí, která mi také činila problém, jsou Hrabalova souvětí. Příliš dlouhá a kolikrát jsem se v nich poměrně zamotala. To ale najdeme úplně ve všech jeho knihách.

Na druhou stranu se mi ale líbil příběh z úhlu osudu muže jako číšníka, který se zamiluje do „zakázaného ovoce“. Mám ráda takové ty životní příběhy, které balancují na hraně „správnosti“.

Kdybych měla shrnout, zda se mi kniha líbila, či nelíbila, asi bych se nepřiklonila ani k jedné straně. Bylo to jedno z těch děl, u kterých jsem si řekla, že to jednou stačilo a víckrát ne. Stále z toho mám jakési smíšené pocity. V budoucnu se ale plánuji podívat na filmovou adaptaci, která je – dle slov mého okolí – poměrně dobrá.


Knihu jsem sehnala ve zmíněném olomouckém antikvariátu na konci loňského roku. Avšak si myslím, že ji sežene v každém druhém antikvariátu, jelikož se jedná o poměrně velkou klasiku. Ačkoli má měkkou vazbu, kromě poškozeného hřbetu je v celkem dobrém stavu. Stála mě 60 korun a dočetla jsem se, že ve své době stála 25 československých korun. Vydání je z roku 1990 a vyšlo v nakladatelství Československý spisovatel. Kniha je rovněž obohacena o několik obrázků, které se mi velice líbily a čtení alespoň kapku zpříjemnily.


Četli jste tuto knihu? Líbila se vám, či nikoli?


Komentáře

  1. Od Bohumila jsem si k maturitě vybrala knížku Ostře sledované vlaky a musím říct, že jsem ráda, že jsem si ji přečetla. Souvětí má dlouhá, to máš pravdu. Takhle mě nijak moc neláká, takže doporučuji tu, o které jsem se již zmínila. :-) Jinak tyhle články jsou rozhodně super, nechám se inspirovat. :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Tuhle knížku jsem začala číst minulý rok touhle dobou. Měli jsme ji jako povinnou četbu do literárního semináře. Ale někde před polovinou jsem to vzdala. Zdálo se mi to hrozné. Vůbec se mi nelíbí styl, jímž je to napsané, a vlastně ani příběh mi vůbec nesedl. Je to hrozně divné, kritizovat klasiku - a samozřejmě je to pouze subjektivní názor. Viděla jsem filmové zpracování a myslím, že mi to stačilo. Letos máme tuhle knížku zařazenou v povinné četbě znova, takže se zdá, že se jí asi nikdy nezbavím. :D

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dominika Elizabeth Hladíková – Odtiene dúhy

Každý máme minulost – ať už dobrou či špatnou – a každý z nás se s ní musí smířit. Je naší součástí a nikdy nezmizí. Problém nastává ve chvíli, kdy naše minulost nebyla plná duhových jednorožců a my se díky tomu uzavřeli sami do sebe. Tehdy je ještě těžší se se svou minulostí smířit. A přesně o tom píše Dominika.

Počteníčko aneb Mé oblíbené blogy

Je tomu necelých šest měsíců, co jsem se aktivně začala zajímat o ostatní blogy. Prošla jsem jich opravdu hodně – lifestyle, fashion, zaměřené na filmy, literaturu, studentský životy… A mezi tou spoustou začínajících, ale i již zaběhnutých populárních blogů jsem si našla své oblíbence. A dnes bych vám je ráda představila.

ROZHOVOR: Dominika Elizabeth Hladíková

Mladá slovenská blogerka a začínající spisovatelka Dominika Elizabeth Hladíková. Slečna, kterou zajisté již znáte z mých předchozích článků, kupříkladu z mé recenze na její knihy Odtiene dúhy. Dnes vám přináším krátký rozhovor o její „kariéře“ vášnivého pisálka.