Přeskočit na hlavní obsah

K lepším zítřkům


Existují lidé, kteří se se štěstím v srdci i v hlavě narodí. A pak jsou tady lidé, kteří ke svému štěstí potřebují projít určitý úsek své cesty životem. Temnější období bývá často tím klíčem, který nakonec odemyká to hezké. A mezi takové lidi se řadím i já.



Na druhém stupni základní školy, ale i na gymnáziu jsem byla častokrát jedno velké klubíčko neštěstí. Puberta dělá svoje. Bývala jsem věčný pesimista, který si nedokázal připustit, že by se v životě mohlo také něco zarůžovět. Skepse předcházela prakticky všemu, do čeho jsem se pustila.

Když jsem před dvěma lety odmaturovala a následně v září nastoupila na vysokou školu, snažila jsem se to brát jako novou příležitost. I tak se ovšem dostavila obvyklá skepse. První semestr pro mě byl krutý. Nejen proto, že jsem byla na nové, těžší škole, ale také proto, že jsem opustila staré kamarády a tady prakticky nikoho neměla. Nějak jsem se nedokázala smířit s tím, že přijdou noví přátelé. Bála jsem se pustit si někoho do života.

Během těch dvou let jsem ztratila spoustu starých přátel. Ale začínala jsem si uvědomovat, že teď potkávám nové, že jim musím dovolit vstoupit do mého života. A tak jsem to udělala. A když jsem letos v lednu (nebo únoru?) vyprávěla své spolužačce a kamarádce o svých starých přátelích, zjistila jsem, že se začínám cítit lépe. Že to vše, co jsem v sobě dusila, najednou vyšlo ven a mně bylo dobře. Našla jsem u někoho pochopení (alespoň doufám).
A tehdy to začal být nový začátek. I když by se v tomto případě hodily uvozovky. Protože si nepředstavujte nějaké fyzické změny. Vše se odehrávalo v mé hlavě.
Zjistila jsem, že jsem potkala skvělé lidi, kteří mě inspirují. Pomalu mi docházelo, že minulost je minulostí a přítomnost je lepší. Začala jsem si uvědomovat, jak hrozně důležité jsou maličkosti. A spoustu jiných věcí.

A k čemu vlastně tenhle „vylévací“ článek směřuje?


Chci začít psát novou sérii článků. Takovou mou vlastní motivaci, ale možná i motivaci pro někoho jiného. Články, ve kterých se chci vyjádřit k myšlenkám a poznatkům, ke kterým během své cesty ke štěstí přicházím. Mám chuť předat nějakou pozitivní energii. Protože po těch letech pesimismu si konečně můžu říct, že si v jistých věcech věřím a že začínám být šťastná.

A o tom ten život je, ne?



Komentáře

  1. Nádherný článok. Dosť sa s tým stotožňujem. Tiež som bola kôpka nešťastia. A teraz som šťastná a pozitívne naladená i keď mi život hádže pod nohy polená.
    Rozhodne pokračuj v tomto štýle článkov. 😊❤

    OdpovědětVymazat
  2. Jé, konečně jsi spokojená! I já sama jsem musela ujít dlouhou cestu životem, abych se naučila být šťastná. Člověk nejspíš potřebuje popostrčit, a proto se některé nehezké věci v našem životě dějí. Někdy člověk musí otevřít dvířka, aby přišly nové věci. Nesmíme se bát, ovšem zase všechno s mírou. :-) Tento článek mě velice potěšil a rozhodně se moc těším na další tvé veselé články, protože pak mám radosti já. :-)

    Http://happi-er.blog.cz

    OdpovědětVymazat
  3. Skvělý článek! Mám moc ráda články psané od srdce, protože se krásně čtou. Rozhodně piš dál motivační články, protože těch není nikdy dost a svět je potřeba trochu popostrčit kupředu protože jak sama říkáš, kolem je hodně bručounů. Svět plný optimismu, by byl nádherný, proto určitě pokračuj protože svět tě potřebuje! Ráda se budu vracet a děkuji i za krásný komentář na mém blogu, díky kterému jsem teď zde. Budu ráda, když zase můj blog navštívíš a máš tam ode mě i reakci.
    http://healthy-mind.blog.cz/1807/chvili-bez-stresu#komentar154127208

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dominika Elizabeth Hladíková – Odtiene dúhy

Každý máme minulost – ať už dobrou či špatnou – a každý z nás se s ní musí smířit. Je naší součástí a nikdy nezmizí. Problém nastává ve chvíli, kdy naše minulost nebyla plná duhových jednorožců a my se díky tomu uzavřeli sami do sebe. Tehdy je ještě těžší se se svou minulostí smířit. A přesně o tom píše Dominika.

Počteníčko aneb Mé oblíbené blogy

Je tomu necelých šest měsíců, co jsem se aktivně začala zajímat o ostatní blogy. Prošla jsem jich opravdu hodně – lifestyle, fashion, zaměřené na filmy, literaturu, studentský životy… A mezi tou spoustou začínajících, ale i již zaběhnutých populárních blogů jsem si našla své oblíbence. A dnes bych vám je ráda představila.

ROZHOVOR: Dominika Elizabeth Hladíková

Mladá slovenská blogerka a začínající spisovatelka Dominika Elizabeth Hladíková. Slečna, kterou zajisté již znáte z mých předchozích článků, kupříkladu z mé recenze na její knihy Odtiene dúhy. Dnes vám přináším krátký rozhovor o její „kariéře“ vášnivého pisálka.