Přeskočit na hlavní obsah

Studovat češtinu? Pouze na vlastní nebezpečí!


V dnešním článku bych vám ráda pověděla (snad s kapkou nadsázky), co obnáší studium češtiny (české filologie, bohemistiky – říkejte tomu, jak chcete) na filozofické fakultě. Předem zdůrazňuji, že se studium může na každé vysoké škole kapku lišit, stejně jako se určitě liší obor češtiny na filozofické a na pedagogické fakultě.



Zbývá pár dní do mé poslední zkoušky ve čtvrtém semestru (bože, ať to zvládnu!) a za ty dva roky jsem se setkala se spoustou „předsudků“ a rádoby „předpokladů“ ohledně studia bohemistiky. A také jsem přišla na spoustu věcí, o kterých jsem neměla do svého nástupu na vysokou ani ponětí.

STUDIUM ČEŠTINY JE PŘECE JEDNODUCHÉ. Říkají lidé, kteří to nikdy nezkusili, nebo ve svém okolí nemají někoho, kdo s tímto oborem má zkušenost. Už několikrát jsem slyšela výroky typu „Tak česky umíte, takže to musí bejt jednoduchý.“, „Čeština? Ježiš, to závidím, to musíte mít pohodu!“. Mám pro tyto lidi vzkaz – shořte v pekle! Fakt, že je čeština naším mateřským jazykem neznamená, že naše studium je pohodový. Častokrát jsou na tom lidi z Erasmu (studenti ze zahraničí) lépe než my sami. Třeba taková morfologie…

TO, ŽE TO NORMÁLNĚ POUŽIJEŠ, NEZNAMENÁ, ŽE TO UMÍŠ VYSVĚTLIT. Tohle se pojí s předešlým bodem. Fakt, že jsme rodilí Češi a mluvíme česky, neznamená, že vše umíme. Problémem je, že rodilý mluvčí používá spoustu gramatiky, kterou ani nedokáže vysvětlit. Takže se pak stane, že se vás zkoušející na něco zeptá, vy víte správnou odpověď, ale nevíte, jak svůj „čin“ vysvětlit. V tomhle mají výhodu právě studenti z Erasmu, kteří se to musí všechno naučit, aby pak mohli normálně mluvit.


NA ZÁKLADCE A STŘEDNÍ NÁM LHALI! Výrok, který jsem použila už asi několikrát, ale nejvíc tento semestru na syntaxi. Protože není nic lepšího, než když si myslíte, že přece poznáte druhy vedlejších vět, umíte rozbory, poznáte základní skladební dvojici, a hrozně si věříte… a pak vám oznámí, že tohle se na vysoké nedělá a že to je jinak.

SPOLEČNOST NEMÁ RÁDA GRAMMAR NAZI. Studovat češtinu jste šli nejspíš proto, že k ní máte nějaký hlubší vztah a máte ji rádi. Během studia se z vás stane pěkný grammar nazi (ti šťastnější s tímto statusem již přišli). A polezete tím lidem na nervy. Hodně! Popřípadě vám vaše rodina začne vyhrožovat, že vás vystěhuje. A co z toho plyne? Získáte neskutečnou SEBEKONTROLU, protože je těžké klidně přejít tu „do očí bijící“ chybu na billboardu.

COKOLIV, JEN NE ČEŠTINA. Říkáte si, že se cizím jazykům při studiu češtiny vyhnete? Naivky! Protože proč by se měly demonstrovat dané jazykové jevy na češtině, když tady máme ruštinu, arabštinu, a dokonce malajštinu! Pak objevíte prezentace vašich přednášející, ve kterých odkazují na slovenské mluvnice, a vy se budete ptát sami sebe, jestli jste si nespletli obor. Angličtina se stane vaším druhým jazykem (a když budete hodně kreativní, budete se učit i z německých textů). Ale víte co? Aspoň si zlepšíte angličtinu. A anglické odborné texty jsou mnohdy srozumitelnější než ty české.


JSI KREATIVNÍ? Tak napiš do příštího týdne tři normostrany. Spousta mých spolužáků, ale i obecně studentů bohemistiky jsou pisálci a často velice kreativní lidé. Ve chvíli, kdy ale budete potřebovat napsat do příštího týdne seminárku, referát, nebo dokonce nějaký umělecký výplod, budete negramotné individuum bez špetky fantazie. Zato svou kreativitu využijete při tvorbě rozvrhu či při plánování zkoušek.

VYLÉČENÝ KNIHOMOL. (Tohle berte opravdu s nadsázkou.) Studenti bohemistiky jsou z 99 % knihomolové. Ale ve chvíli, kdy budete muset za tři měsíce přečíst 40 knih ke zkoušce, jejíž poslední možný termín je v polovině června, budete čtení nesnášet a další a další kniha vás bude vytáčet do běla. Současně budete naprosto zoufalí, protože musíte číst „tu podělanou povinnou četbu“ a nemáte čas na vlastní knížky.


Tohle byly asi ty nejdůležitější postřehy, které mě napadly. Určitě by se jich ale našlo i víc. Na závěr bych si chtěla položit jednu klíčovou otázku – JE TO SKUTEČNĚ TAK HROZNÉ?

NENÍ!

Fakt, že jste se rozhodli studovat češtinu na filozofické fakultě, vypovídá o tom, že máte k našemu mateřskému jazyku nějaký vztah, že rádi čtete a popřípadě i sami píšete. Ano, jsou předměty, které budete opravdu nenávidět, avšak ty jsou všude. Pokud je to skutečně obor, který máte studovat, vydržíte to. Jako bonus poznáte spoustu lidí, kteří mají stejnou „úchylku“ jako vy a podrží vás. Není to jednoduchý, „flákačský“ obor (alespoň u nás ne), ale kdo v dnešní době dostane titul zadarmo?


Nezbývá mi než doufat, že jsem někoho nevyděsila (a neodradila od budoucích plánů) a že jsem vás trochu pobavila. Pokud se mezi vámi najdou ti, kteří studovali, studují, nebo chtějí studovat češtinu, určitě mi napište do komentářů.



Komentáře

  1. Skvelý článok. Ja som chcela ísť študovať slovenský jazyk a literatúru, ale teraz som spokojná so svojim životom. V podstate. V skole ti držím palce, skúšku určite zvládneš. 😊

    OdpovědětVymazat
  2. Tak to je skvělý! Na podzim začínám se studiem češtiny na filozofické fakultě, proto je pro me tento článek více než aktualní.

    Proto ti za něj děkuji a mejse skvěle. :)

    OdpovědětVymazat
  3. Dlouho jsem byla přesvědčená, že půjdu na bohemistiku, ale nakonec jsem se rozhodla jinak, odradily mě právě ty hromady čtení, o nichž jsem se doslechla, že je potřeba je na bohemistice zvládat. Nejsem si totiž jistá, že bych mezi ty knihomoly zapadla. A že bych stíhala číst, to hlavně. Ale jinak mám češtinu ráda, byl to spolu s literaturou můj oblíbený předmět (spolu s cizími jazyky, pochopitelně). A myslím, že svým rozhodnutím jít studovat právě cizí jazyk češtinu nijak nezahazuji, naopak, předpokládám, že se mi všechna ta gramatika a morfologie bude hodit, abych zvládala všechna cizí gramatická pravidla.
    Moc pěkný článek. Bylo hezké nahlédnout do toho, jak se studuje obor, kam jsem se tak dlouho chystala.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dominika Elizabeth Hladíková – Odtiene dúhy

Každý máme minulost – ať už dobrou či špatnou – a každý z nás se s ní musí smířit. Je naší součástí a nikdy nezmizí. Problém nastává ve chvíli, kdy naše minulost nebyla plná duhových jednorožců a my se díky tomu uzavřeli sami do sebe. Tehdy je ještě těžší se se svou minulostí smířit. A přesně o tom píše Dominika.

Počteníčko aneb Mé oblíbené blogy

Je tomu necelých šest měsíců, co jsem se aktivně začala zajímat o ostatní blogy. Prošla jsem jich opravdu hodně – lifestyle, fashion, zaměřené na filmy, literaturu, studentský životy… A mezi tou spoustou začínajících, ale i již zaběhnutých populárních blogů jsem si našla své oblíbence. A dnes bych vám je ráda představila.

ROZHOVOR: Dominika Elizabeth Hladíková

Mladá slovenská blogerka a začínající spisovatelka Dominika Elizabeth Hladíková. Slečna, kterou zajisté již znáte z mých předchozích článků, kupříkladu z mé recenze na její knihy Odtiene dúhy. Dnes vám přináším krátký rozhovor o její „kariéře“ vášnivého pisálka.