Přeskočit na hlavní obsah

S blogem po boku aneb Blogerská výzva

Možná jste to už postřehli. Asi ne možná, jako spíš určitě. Blogerka Canli před necelým měsícem na svém blogu uveřejnila blogerskou výzvu, jejímž úkolem je představit se čtenářům zodpovězením několika otázek týkajících se blogování a blogu samotného.

Dlouho jsem přemýšlela, jestli se také zapojit, protože nemám tolik čtenářů (Dalo by se říct žádné? Pokud čtete tenhle blog a líbí se vám moje články, nezapomeňte v dolní oblasti menu kliknout v sekci „pravidelní čtenáři“ na „odebrat“.), a tudíž by to možná bylo trochu zbytečné. Nakonec jsem se ale rozhodla do této výzvy zapojit, abych si alespoň sama ujasnila, co pro mě můj blog znamená.



Jak jsem začala psát blog? 

Tenhle blog (tedy spíše jeho verzi na platformě blog.cz) jsem si založila v červnu roku 2016. Letos v létě jsem přešla sem, na Blogger, kde jsem o dost víc spokojená. Tomuto blogu ovšem předcházelo mnoho jiných, ať už to byly takové ty klasické fanblogy, když mi bylo asi dvanáct, tak i různé jiné.

Proč píšu?

Baví mě to. Ráda píšu ať už příběhy nebo články, je to jedno. Blog beru jako takový „deník“ ve smyslu, že se zde můžu vypsat ze svých názorů, které nemám jak jinak dát najevo.

Kdo je můj oblíbený autor?

Na sto deset procent J. K. Rowlingová. Harry Potter je pro mě prostě srdcovka. Poslední rok jsem si také dost oblíbila severského autora Jo Nesbeho, od kterého v současné době čtu sérii s detektivem Harry Holem.

Jaká je moje oblíbená kniha?

Jak už jsem zmínila v předešlé otázce, srdcovou záležitostí je pro mě série Harryho Pottera. Z ostatních knih je to určitě od Jo Nesbeho kniha Syn a také kniha Červenka. Ale mám ráda i Čapkova díla, Jirotkova Saturnina a mnohé další.


O čem píšu?

O všem, co mě napadne. Původně měl být můj blog převážně o recenzích na přečtené knihy a měla se zde objevit i má tvorba. V současné době se věnuji dvěma pravidelným sériím (TOP 7 a Bumerang, což je mnou psaný příběh). Dále píši názorové články, týkající se převážně literatury či Wattpadu.

Jak dlouho mi trvá napsat jeden článek?

To hodně záleží na tématu. Jsou články (převážně názorovky), které jsem schopná napsat do patnácti minut, ale jsou i články, nad kterými střídavě sedím klidně i dva dny a nemohu najít ta správná slova.

Už jsem někdy měla spisovatelský blok?

Dnes a denně! Za poslední rok mám pocit, že mám nějaký tvůrčí blok permanentně. K mému štěstí se to spíše dotýká mé tvorby na Wattpadu než článků na blogu.

Jaká je moje oblíbená citace z knihy?

„Štěstí lze najít i v nejtemnějších obdobích života, pokud si člověk vzpomene na to, že může rozsvítit světlo.“ (J. K. Rowling)

„Lidi se bojí toho, čemu nerozumějí. A nenávidí to, čeho se bojí.“ (Jo Nesbø)

Ví moje rodina/přátelé, že píšu? Ne – proč ne? Ano – podporují mě?

Rodina ne. Stojím si za názorem, že by to asi nepochopili.
Přátelé ano. Tedy, jak kteří. Každý svůj článek sdílím na IG stories, tudíž o mém blogu vědí asi i lidé, kterým jsem to sama neřekla. O svém blogu se bavím jen s těmi nebližšími, což je asi sedm dobrých dušiček.

Označuju se ráda za blogera?

Já se za blogera neoznačuji. Nejsem si totiž na sto procent jistá, že na tento „titul“ mám. Jako blogera chápu někoho, kdo se svému blogu věnuje již řadu let a třeba si jím i vydělává. Možná za pár let budu také právoplatná bloggerka!


Zkoušela jsem už někdy napsat knihu?

Ano. Vzhledem k tomu, že aktivně publikuji na Wattpadu, píši příběhy často. Svou první knihu jsem zkoušela psát ve svých čtrnácti letech. Momentálně mám ve svém počítači rozpracovaných několik příběhů, se kterými mám do budoucna asi trochu větší plány, než je jen Wattpad.

Jaká je největší výzva, se kterou se setkávám jako blogger?

Největší výzva? Nevím, zda se to dá pokládat úplně za výzvu, ale je to strach z toho, že někdo z mých známých najde můj blog a začne se mi vysmívat do očí. Současně jako výzvu beru i to, že musím překonat sama sebe, zahodit svou ostýchavost a odhodlat se vydat i vážnější články, nebát se říct vlastní názor.

Jaké jsou ideální podmínky pro psaní?

Občas píši v kavárně. Většinou ale po večerech/nocích ve svém pokoji, kdy mě nikdo neruší, já popíjím víno, pivo nebo čaj, poslouchám Linkin Park a nechávám volný průběh svým myšlenkám.

Co mi blogování dalo a vzalo?

Vzalo mi čas. Jakmile vím, že nestíhám vydat článek v čas, který mám pro sebe stanovený, začínám být nesvá. Takže mi blogování vzalo i nějaké ty nervy. Jsem už holt taková.
Nicméně mi to dalo asi hodně. Už jen to, že jsem získala trochu více sebevědomí, nebojím se říct druhým svůj názor a ta „introvertnost“ ze mě alespoň trošičku opadává. Současně si psaním článků zlepšuji vyjadřování, rozšiřuji si obzory.


Moje oblíbené blogy, které čtu…

Několik jich určitě je. Doporučuji se v pravém menu mrknout do sekce „oblíbené blogy“. Co se týče pravidelnosti, čtu veškeré články od Chloe, Gabux a Teri.

Doufám, že se vám dnešní článek líbil, že jste se možná něco nového dozvěděli. Budu ráda, když zanecháte nějaký pěkný komentář a brzy se těšte na něco dalšího!

Komentáře

  1. Zajímavá výzva, možná bych se do ní taky pustila :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dominika Elizabeth Hladíková – Odtiene dúhy

Každý máme minulost – ať už dobrou či špatnou – a každý z nás se s ní musí smířit. Je naší součástí a nikdy nezmizí. Problém nastává ve chvíli, kdy naše minulost nebyla plná duhových jednorožců a my se díky tomu uzavřeli sami do sebe. Tehdy je ještě těžší se se svou minulostí smířit. A přesně o tom píše Dominika.

Počteníčko aneb Mé oblíbené blogy

Je tomu necelých šest měsíců, co jsem se aktivně začala zajímat o ostatní blogy. Prošla jsem jich opravdu hodně – lifestyle, fashion, zaměřené na filmy, literaturu, studentský životy… A mezi tou spoustou začínajících, ale i již zaběhnutých populárních blogů jsem si našla své oblíbence. A dnes bych vám je ráda představila.

ROZHOVOR: Dominika Elizabeth Hladíková

Mladá slovenská blogerka a začínající spisovatelka Dominika Elizabeth Hladíková. Slečna, kterou zajisté již znáte z mých předchozích článků, kupříkladu z mé recenze na její knihy Odtiene dúhy. Dnes vám přináším krátký rozhovor o její „kariéře“ vášnivého pisálka.