Přeskočit na hlavní obsah

TOP 7 – červen 2017

Další měsíc za námi a před námi se otevírají prázdniny. Měsíc červen byl plný šťastných, ale bohužel i tragických chvil, které mě v životě poměrně dost zasáhly. Nicméně jsem prožila okamžiky, které si chci pamatovat navždy. Tak se na něj pojďme podívat!




V červnu konečně nastalo to období, kdy jsem s chutí odložila povinnou četbu do školy a vrhla se na knihy, na které mi doposud padal jen prachy. Ehm… To chápejte obrazně, protože převážně čtu elektronické knihy.

Po dlouhé době jsem se vrátila zpět k autorovi, který si před pár měsíci získal mé srdce - Jo Nesbo. A konkrétně jsem přečetla jeho druhou detektivku ze série příběhů s Harry Holem - Švábi.


(V blízké době snad konečně zveřejním recenzi na jeho knihu Syn.)


Znáte mě - jsem hrozně rýpavý a vybíravý člověk. Nicméně knihám, které píší mí kamarádi, nikdy nedokážu říct zcela ne. A jsem za to ráda, protože bych jinak asi neobjevila skvělou knihu Hvězdy na nebi od Kačky.


Moc dobře vím, že autorka má velice ráda knihu Hvězdy nám nepřály, a proto mi bylo hned po přečtení prvních pár vět jasné, že opět v Johnu Greenovi hledala menší inspiraci. Nicméně mě příběh pohltil. Vymyslela si vlastní neotřelý děj a já teď jen napjatě čekám, jak se celá situace vyvine dál.



Nejspíš mi opět začalo to období, kdy budu ujíždět jen na rockových a metalových skupinách. Ale nevadí mi to, protože je mám hrozně ráda. Nejčastěji mi teď v pokoji hrají Linkin Park, Sum 41, Green Day nebo Coldplay.

A jelikož jsem neměla tu možnost dostat se na koncert Linkin Park v Praze (a k mé smůle ani v Miláně, kde vystupovali společně s blink-182… agh!) udělala jsem si menší koncert doma. A v ten večer jsem se naprosto zamilovala do jejich písničky From The Inside.



Pokračuji ve svých ovesných kašičkách. K nim přibyly další snídaně ve stylu bílého jogurtu, piškotů, ovesných vloček a jahod.

Léto je období, kdy ujíždím na čisté vodě s nějakým ovocem či mátou. V poslední době dominovaly limetky nebo citrón a máta, která nám roste na zahradě. Je to osvěžující, dobré a… prostě je to dobré!

(Což mi připomnělo, že bych si měla jít udělat něco k pití…)



A teď začnu brečet. Měla jsem nachystanou jednu fotku. K mé smůle se mi ale rozbil počítač a veškeré upravené fotky zůstaly v programu, který v něm byl nainstalovaný. A dosud se mi nepodařio data z něj získat zpátky…

Nicméně jsem v telefonu objevila tuhle fotku. Tak snad se bude líbit.



Je plno tweetů, které bych sem chtěla dát. Ten, který jsem vybrala, ovšem vystihuje něco, v co mnozí ani nedoufali. Nevkládali do mě naděje a dnes se diví, že jsem to zvládla.



Zde bych zmínila informaci z předchozí sekce. Úspěšně - a byl to sakra dlouhý boj - jsem ukončila první ročník na vysoké škole. Překonala jsem tím něco, z čeho jsem před rokem měla neskutečný strach.

Také jsem se podívala na jarní CineTube, konkrétně na olomouckou zastávku. Upřímně jsem očekávala větší účast z řad fanoušků. Já tam jela tedy především kvůli promítaným videím. Nejvíce mě asi zaujala práce od Lukefryho a spol., od Atiho a od White Raven. Druhým důvodem, proč jsem na olomoucké CineTube jela, byl fakt, abych se potkala osobně s Lukášem (Lukefrym), což se mi splnilo.

(Pokud tohle z nějakého záhadného důvodu čteš, zdravím tě, Lukáši!)


Na začátku července minulého roku jsem poznala jednu holku. Tedy, ona mi napsala na Wattpad, protože četla mé příběhy. A já jí odepsala, z čeho byla údajně pěkně vyklepaná. Slovo dalo slovu a z nás se staly kamarádky. A teď v červnu jsme se podruhé konečně viděly! Díky, Zuzi, že jsi do té zoo jela!


Mezi další své malé úspěchy bych zařadila fakt, že jsem se rozhodla začít publikovat druhý díl mého příběhu No Comment. Druhý díl No Comment 2 již teď najdete na mém Wattpad profilu a můžete se jednou za dva týdny těšit na novou část.


Ve spojitosti s tím bych zmínila příběh Osudové rozhodnutí, který je momentálně ve fázi tvorby. Jedná se o pokračování fanfikce Osudová chvíle a měla by začít vycházet na počátku měsíce července.


V poslední řadě bych tuto sekci ráda využila k tomu, abych poděkovala některým lidem za to, že mě podporují, že jsou ochotní si vyslechnout mé strasti, že jsou schopní mě rozesmát. Děkuju Kačce, Nicol, Gabče a Zuzce za to, že mi tento měsíc dodávaly psychickou podporu, aniž by o tom nejspíš moc věděly. Děkuju!

A jaký byl váš měsíc červen?


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dominika Elizabeth Hladíková – Odtiene dúhy

Každý máme minulost – ať už dobrou či špatnou – a každý z nás se s ní musí smířit. Je naší součástí a nikdy nezmizí. Problém nastává ve chvíli, kdy naše minulost nebyla plná duhových jednorožců a my se díky tomu uzavřeli sami do sebe. Tehdy je ještě těžší se se svou minulostí smířit. A přesně o tom píše Dominika.

Počteníčko aneb Mé oblíbené blogy

Je tomu necelých šest měsíců, co jsem se aktivně začala zajímat o ostatní blogy. Prošla jsem jich opravdu hodně – lifestyle, fashion, zaměřené na filmy, literaturu, studentský životy… A mezi tou spoustou začínajících, ale i již zaběhnutých populárních blogů jsem si našla své oblíbence. A dnes bych vám je ráda představila.

ROZHOVOR: Dominika Elizabeth Hladíková

Mladá slovenská blogerka a začínající spisovatelka Dominika Elizabeth Hladíková. Slečna, kterou zajisté již znáte z mých předchozích článků, kupříkladu z mé recenze na její knihy Odtiene dúhy. Dnes vám přináším krátký rozhovor o její „kariéře“ vášnivého pisálka.